Zmena vysky = zmena komfortu

[bartali]

No po uvahách zde bych i řek že možná bude něco na tom že se výsledná síla rozkládá mezi vodorovnou sílu (mezi páky ramena a nápravnici) a sílu tíhovou. Ta vodorvná síla se může měnit vlivem různému sešikmení ramen. Rameno je více zešikma je potřeba větší vodorovná síla působící na střed auta na to aby auto nepadlo dolů. Tíhová je stále konstantní.
Jestli to není tím že je to prostě kloubový spoj (rameno/nápravnice). Pokud je rameno ve vodorovné poloze spolu s nápravnicí tak je potřeba nejmenší ne li nulová vodorovná síla na to aby auto nespadlo a v podstatě je potřeba pouze vyvolat pouze sílu rovné tíhové síle ale v opačném směru . V případě větší výšky kdy rameno dostává větší sklon tak už musí pusobit síla i vodorvná a výslednice sil se zvětší to otázka jak to tedy je a jaká uvaha je zprávná.
Ale berte taky v uvahu to že pístnice pusobí v postatě na ten kloubový spoj na kole na konci ramene !! tzn proč musí pusobit síla vodorovná ?
Viz obr:

[ludas]

Zdravím.
Velmi podrobné měření PaM nám dává jednoznačnou odpověď.
Je to učivo řekl bych 7? třídy ZŠ. Se vzrůstajícím tlakem v koulích
v důsledku zvyšování vozu, médium ztrácí svoji pružnost. Plyn je
sice stlačitelný, ale jen do určité míry. Když tlak překročí určitou
hranici, začne se plyn chovat jako kapalina, tudíž je nestlačitelný.
Jednoduchý pokus budiž pumpička na jízdní kola. Ucpěte díru na
šlaufek a zatlačte na píst.
Z toho vyplývá - pokud chci mít při vyšším zdvyhu komfortnější svezení,
musím dát objemnější koule, aby v nich byl dusík méně stlačen.
Nebo ne?
_________________
XANTIA BREAK 2,0HDI 80KW

[Hubi]

Nebude to třeba dorazy uvnitř pístnice? Tady: http://bxclub.com/storage/pam_pistnice.pdf na první straně dole jsou vidět. Vpravo na pístu je dolní doraz a uprostřed pístnice mezi bílými plast kroužky je horní kus. Všimněte si že ten horní je víc jak dvakrát delší. Za přepokladu že jízdní poloha je uprostřed zdvihu pak ve vyšší terénní poloze bude tento doraz zasahovat do volného zdvihu pístu a způsobovat přituhnutí pérování. To může způsobit i nelogické zvýšení tlaku v kouli, což by chtělo ověřit experimentálně, co PaMe?
Odpor silentbloků ramene má asi taky vliv, protože v příručkách je předepsané jejich dotažení v určité poloze.

[jira]

Ahoj Fyzikové,
už taty delší dobu odolávám, ale některé příspěvky vyvedené až ad absurdum , či jiné návrhy na perpetuum mobile za využití antihmoty, mě provokují k reakci.

1. Netvrdím, že se tlak v koulích s výškou vozu nemění .

2. Nechci tu dělat chytrolína, sám jsem hledal a odkazy uvedu, ale že se mění průřez pístu s vysunutím, nebo váha vozu s výškou zvyšuje, promiòte, ale to jsou blbosti

3. Omlouvám se i PaMovi, protože jsem ho viděl na XV v akci a je to fakt fachman, ale jak sám říká v jeho příspěvku : " ... udělal jsem jednoduchý pokus " . Ano, potvrzuje, že tlak s výškou vozu zřejmě stoupne, ale z dvou, respektive tří údajů, nemohu dělat jednoznačný, exaktní závěr.
Pro podrobnější analýzu, nebo snad výpočet, je třeba mnohem více dat.
Změřit alespoò obě strany, odečíst rozměr tlak/výška vozu chronologicky. Zajímavý by byl třeba záznam kamery. Osobně si myslím, že to nebude zrovna lineární průběh. Změřit úhel (polohu) vychýlení rmene, rozchod kol ( dole/nahoře) atd. .

4. Co víme, tlak stoupl v provozní poloze o 19 Barů, teď mě neberte za slovo, je to jen odhad, průřez membrány je asi 10 cm2 ( bude asi větší ), z toho vyplývá, že váha na pístnici byla + - autobus 190 kp.
Ve zvýšené poloze PaM naměřil o 9 Barů další nárůst tj. o 90 kp vzrostla síla potřebná k vyzvednutí.
Kde se nám mrcha schovává.

5. Moje shrnutí. Když sečteme všechny možné i nemožné podíly strát, myslím, že se lehce dostaneme na 90 kilo.
Ztráty :
- dobře zajeté vozidlo, to znamená, že v nejvíce frekventované dráze dole/provozní poloha je dobře "vošoupané" a vyběhne jako nic. Při dalším zvedání jde jaksi už vše více ztuha. Tím myslím třecí plochy pístů, klouby, uložení stabilizátoru, atd. .
- no a nakonec se vrátím k té fyzice. Ježíš to je zmatek vektorů. Ono to nebude tak zanedbatelné. Kdo to spočítá, je machr. Kam všude ta síla směřuje při vychýlení ramene. Kolmo dolu, šikmo po rameni ( směr kolo), kolmo k rameni. Dál se rameno jeví jako dvjramenná páka a síla působí i v místě uchycení na nápravnici, No prostě prales.
Určitě se musí i toto zohlednit a možná bychom byli překvapeni.
Kdo chce operovat s vektory a počítat páku, tak prosím zde. http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=141
http://phet.colorado.edu/simulations/vectormath/vectorMath.swf
http://fyzika.jreichl.com/

To je asi vše.Nemlate mně a mějte se prima.
_________________
jira - 1.9 TD 93
C5 2.0 HDI AUTOMAT

[sima]

Jéžíš nazdar Jiro,zas ty vektory,mám pocit,že mě snad pronásledujou No nic dnes večer na srazíku dám Pamovi domácí úkol To je zas téma na disertační práci.
_________________
X2 1.816V 98LPG-vzducholoď
Komforák a nikdy jinak
AX-1.0-City-4 kvalt-r.v.92 fr.mini cooper

[Nejt]

Pri zvysene poloze (je jedno zda serizenim vysky nebo nastavenim pakou)se na zadnim remani zvetsuje kolma vzdalenost od steredu otaceni ramene, naopak vzdalenost svislice prochazejici stredem kola se od osy otaceni ramene zmensuje. Timto se se zvysovanim auta mneni defakto prevodovy pomer dvojte paky ke strmnejsimu ptrevodu.

V predu je to slozitejsi. Podle mne jsou tu dva faktory : Ze siloveho diagramu v podelne rovine auta je zrejme, ze sila od zatizeni ( ktera je stale stejna se rozklada na komponentu v ose perovaci nohy a sily do zavesneho ramene. Vyskou aute se tento pomer mneni. Je li auto vyse, je potrebna sila k properovani vysi.

Druhy faktor je treni pistnice v jejim vedeni, protoze na ni nepusobi jen sila v jeji ose.
Tato sila pusobi pri vysunute pistnici vetsi treni v pouzdrech, to znamena vetsi mechanicke tlumeni properovani.

[Nejt]

Omlouvam se ze jsem prehledl prispevky Bartaliho i Jiry. Bartali to spravne popsal pro predni napravu. Na jeho otazku proc ta vodorovna sila , oopoved : osa pevovaci nohy neni svisla ale ma priklon (otocneho cepu), proto je tam taka sila v rameni (ikdyz neni vzdy vodorovne.

Odpoved Jiry, ze se zvednutim auta (vychazime z klidive polohy) stopaji tlaky (pro upresneni tlak je stejny pod i nad membranou, t.z. plyn v kouli i kaoalina pod kouli). Tim, zese zvednutim auta mneni pomer zdvihu kola ke zdvihu pistnice, tak se samozrejmne mneni i tlak kapaliny pusobici na membrabu.

[Raww]

opravdu se dobře bavím při vymýšlení těchto teorií

Bohužel princip toho, proč se se zvedáním auta mění i tlak v koulích (pístnici a všech věcí hydraulického okruhu propojených za korektorem) je velmi jednoduchý. Ikdyž schovaný ve velmi složitém celku jako je auto...

Pokusím se to velmi zjednodušit pro celkovou přehlednost - vektory mě moc neberou (teda pokud nejsou jen dva) a počítat něco číselně a používat k tomu minimálně diferenciální rovnici třetího řádu mě baví ještě míò.

Takže pěkně od začátku.
Pístnice má ideálně jen chod po přímce omezený mechanickými dorazy.
Z jedné strany na pístnici působí celá váha auta spolu se všema těma sračkama okolo jako je tření přes všelijaký páky či co jste tu zmiòovali - takže bych to shrnul jako jeden jedinej vektor síly působící na pístici charakterizující celé auto - resp. jeho část pokud uvažujeme jedno kolo. Koneckonců není to zcestný, protože auto se do hydraulickýho okruhu může promítnout jen pomocí pístnice.
A proti tomuto vektoru působí jeden jedinej vektor vytvořenej tlakem LHM a koulí. Prostě jeden vektor od hydry. Pro šouraly tu padl zvoreček " F = p . S ...... resp. ...... p = F / S ".

Takže pokud si nakreslíte pouze přímku a nanesete na ni proti sobě tyto dva vektory můžete dostat jednoduše nějakou výslednici, která udává v jaké vejšce bude autí zvednutý.
A protože je auto stále stejně těžký, tak jediný co se nechá měnit je tlak LHM (samo i objem LHM protože se mění prostor v pístnici - to ale není třeba uvažovat, není to zásadní).
Takže pokud bude tlak nulový bude auto úplně dole - asi by se koule hloupě demontovali, kdyby jsme dali auto dolů a byl tam stále tlak - takový vymalování xichtu a garáže nic moc.
Od nulového až po určitý malý tlak se auto zvedat nebude, protože výslednice těchto dvou vektorů bude vycházet za spodní mechanický doraz.
Pak s rostoucím tlakem přijde rozmezí, kdy se auto zvedá podle vzrůstajícího tlaku LHM - výslednice vektorů vychází mezi dolní a horní mechanický doraz.
No a pak dojde k situaci, že tlak LHM je tak vysoký, že přepere vektor tíhy auta a výslednice vyjde za horní doraz a auto se zvedat už nebude ikdyby se tlak dále zvyšoval.

To princip - složení dvou vektorů v jednu výslednici + vzorec pro výpočet síly z tlaku na plochu a eště vzorec pro výpočet síly z váhy auta.

V reálu bych ale nechtěl počítat číselně kolik skutečně potřebuji LHM o jakém tlaku na zvednutí auta o 1cm nad "normální" polohu...

Ještě jedna poznámečka - z tohoto vyplývá, že pokud by byl tlak stále konstantní, tak by auto nepoznalo v jaké má být výšce a tudíž by byla jakákoli regulace výšky nemožná.
_________________
X2 Break 2,1TD Exclusive, HA, KOMFORTi

[PaM]

[Raww]

jasně, to že tam tlak dávkuje korektor je zcela jasný a nepochybný fakt
_________________
X2 Break 2,1TD Exclusive, HA, KOMFORTi

[jk]

S některými Rawwovými větami se sice nestotožòuji, ale souhlasím s názorem. že tlak v okruhu se mění v důsledku směru ve kterém působí pístnice vůči směru tíhového zrychlení.
Rawwe korektoru je skoro jedno, jakej tlak přepouší, pokud je v jeho pracovních mezích. Jen na vstupu korektoru musí být tlak tak vysoký, aby dokázal vytlačit auto do správné výšky a zase se uzavřít.
_________________
X2 Berline, HDI 109k,'99 Exclusive. Hydractive II + komfort od I.F.H.S.

Honda CB600F - Hornet 2008, 75kW

[tomc]

no těleso ponořené do ....... JA MAM TLAKY FURT aj tam badat proč no stačí,že se topoří a když selže tak dofoukam koule HA HA
_________________
BX19D Xa 2,0HDI a C5 2,0HDI

[Raww]

[Henry]

Pánové a není to daleko jednodušší???
Pravidelně koukám na Xantiaclub/forum, ale taky na televizi.
V jednom zajímavém pořadu říkali, že "pokud budeš vzdalovat břemeno od matky země, tak musíš vyvinout větší sílu i když je břemeno stále stejně těžké". Hold zemská přitažlivost asi funguje i na naše koule.
_________________
XI 1.9TD BREAK 1996, klima, KOMFORTi

[jk]